úterý 26. května 2015

Kabátek

Stalo se toho za poslední dny dost.

Definitivně jsme skončili s kojením. Ne zcela dobrovolně. Ale i přes dvě různá homeopatika, čaje, úpravu stravy, odsávačku, kojení v noci nonstop, se tělo opět rozhodlo, že už dál ne. Co nadělám. Ruku v ruce s tím jde, že Trojka, dosud zdravý, je rázem nemocný. Pláče a pláče, má rýmu, skleněné oči a je skoro neodložitelný.

Takže je skoro zázrak, že v chvilkách jeho spánku vznikl tento kabátek. Hned, když jsem uviděla prdeláčky z minulého příspěvku, bylo jasné, že vznikne i kabátek.

Vůbec se mi nedařil. Jednak proto, že jsem pořád odbíhala a šila na etapy, což moc neumím a za druhé proto, že se seznamuju s novým strojem. Ano, naštvala jsem se už definitivně na ten starý a zakoupila nový. Myšlenka se mě držela rok, měsíc jsem to řešila intenzivně. Po došití kalhot pro Jedničku jsem se rozhodla napevno.
Ze stroje jsem nadšená, unešená. Pořád jsem se bála, aby se neukázalo, že své neúšpěchy házím na stroj a přitom mám jen obě ruce levé. No možná mám, ale šití mě teď baví o sto procent víc, těším se na něho a nemůžu se dočkat, kdy zase budu šít. Jako droga.
No a k šicí mánii přispěl fakt, že mi kvůli karpálům bylo zakázáno háčkování a pletení a naopak naordinována ortéza. No jsem z toho rozpačitá, chtěla jsem nakoupit krásné příze, pustit se do pletení ve větším. Ovšem člověk něco chce a ne vždy to jde.

O důvod víc vrhnout se do šití na 100% :-)

S koupí mi moc pomohla Verunka, která mě jednak navnadila ke koupi nového stroje a HLAVNĚ, dala mi kontakt na paní Lenku. No jestli ještě někdy budu kupovat stroj, tak rozhodně tam. Tak ochotného člověka, který pomůže vybrat, ujistí, objasní, dovysvětlí, jsem ještě neviděla (a že jsem ji potrápila svými dotazy dost). No a pak přišel stroj skoro hned a ještě už nachystaný rovnou šít. Fakt moc děkuji oběma dámám za pomoc a za nastartování mého nového obrovského koníčku :-)

A teď ke kabátku. Popletla jsem co se dalo. Zapomněla jsem podžehlit přední díl, na kterém jsou patentky. Spodní, hnědou část, jsem přišila obyč patkou a zvlnila se (škoda, že ke stroji byla kráčející patka zdarma, že...). Nelemovala jsem pružnou gumičkou, ale úpletem a tudíž kapucka není pěkně stažená jak měla být (když mně se hrozně nelíbila ta barva, kteou mám doma). No pak jsem se vrhla na lemování proužkem na čtvrtiny. Nikdy jsem to nedělala, ale návod od Jitu je napsaný tak skvěle, že to zvládne i úplný začátečník. Teda zvládl by, kdyby neměl oko z kašparovy krávy a neustřihl proužek všude jina široký :-( (To ale vyřeší řezací podložka a kolečko, oboje mám na cestě). No a zcela na konci jsem zvolila špatný počet patentek a moc se to rozdělává. No nevadí.
Abych nezapomněla, je dle střihu č.7 z Ottobre 3/2012.

Teď se pochválím. Moc pěkně se povedlo navazování všech proužků na látce. Konečný výrobek se i přes nedostatky dá nosit. Původní střih jsem prodloužila o hnědé části (tj. náplet na rukách a hnědý pruh dole) a jsem za to ráda, déle vydrží a netáhne mu na záda. A sama jsem přišla na to, jak přišít kapuci tak, aby nebyl nikde žádný šev (angličtinou nevládnu a překladač to nepodal zronva srozumitelně). Celé šití mě moc bavilo, ze stroje jsem byla úplně nadopovaná endorfinama a Trojce to sluší. A u všech chyb co jsem udělala znám příčinu a vím, na co dát příště pozor. A to se taky počítá jako úspěch.

Tak a tady je.



 A jedna na modelovi.

A tady nová madam na šití :-)

Hrozně se mi líbí, jak Jamala dala všem svým strojům jména. Určitě tuto myšlenku využiju a pojmenuju si je taky :-) Starý stroj si nechávám, mám plán, co s ním provést. Snad k tomu najdu taky čas a odvahu.

2 komentáře:

  1. Šári, kabátek je parádní! Chápu, že na něm vidíš věci, které lze příště udělat jinak (to důvěrně znám :o), myslím ale že jsi příliš kritická sama k sobě! A za to že jsi se pustila do navazování proužku - hmm, tak to jsi borka :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za pozvbuzení, jsem ráda, že takto zvenčí ty chyby nejdou vidět :-) Ale je jich tam dost...Pravda, většina lidí nechodí až k té věci a neprohlíží zblízka steh po stehu. Takže kromě švadlenek to nikdo vlastně asi moc nepozná. A sebekritika, jo, ta mi nechybí. Ale pracuju na tom :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi radost a povzbuzují k dalším příspěvkům.