Vafle

Tradiční nedělní snídaní jsou pro nás vafle.
Dlouho jsme dělali tradiční rodinný recept, který jsme si upravili dle vlastního uvážení.
Nedávno jsem ale procházela své Apetity, narazila na recept na trochu jiné vafle a jiné už neděláme. Jsou sice o dost sladší, ale vláčné, jemné, i muž se na ně už těší a původní odmítá se slovy : "Však si je udělejte, já si dám klidně chleba." Jednička ale raději ty první. No ono se to nějak srovná.
Zato v mazání máme všichni jasno - ochucený tvaroh (agávovým nebo datlovým sirupem, med) a domácí marmeláda, případně meruňková zavařenina. Máme sladký nedělní život :-)

Náš tradiční rodinný, leč upravený silně je tento:
500g hladké mouky (my dáváme špaldovou)
2 vejce
olej tak, aby byla správná rozlévající se konzistence
půl litru mléka
1 prášek do pečiva (bez fosfátu samozřejmě)
3 lžíce cukru
Tyhle vafle jsou pak tužší, nedají se rolovat, kdo je má takto rád, tak jsou dobré. Případně je dobré je štosovat na sebe na jeden talíř, pak překlopit druhým, otočit a brát ty co se pěkně propařily od spodu a tím pádem taky změkly.

No a my teď děláme tyhle (originální recept je z časopisu Apetit, únor 2015, recept Vafle s višněmi) - tohle je naše upravená verze ve dvojité dávce (pro 4).

300g hladké mouky (opět špaldová nebo dle chuti).
80g třtinového cukru
2 lžičky mleté skořice
2 lžičky jedlé sody
1 lžička kypřicího prášku (bez fosátů)
sůl
300ml mléka
120ml kysaný kefírový nápoj z tibetské houby (originál uvádí podmáslí)
120g másla
2 vejce (žloutky do těsta, bílky ušlehat na sníh a přidat taky)

Zkoušela jsem máslo nahradit olejem a nebylo to ono, vafle se hodně trhaly a neoddělovaly se dobře od plotýnky.

 Na naší milované dudlišňurce se nám utrhla stužka na konci. Byla jsem z toho špatná a vymýšlela jak to rozpárat, všít novou a přitom to celé nepokazit. No a při prohlížení jednoho blogu (a jejího obchůdku) jsem se insirovala a zakončila šňůrku také tak, pěkné a rychlé řešení ne ;-) A alespoň mě to donutilo konečně rozbalit ty kleště na patentky, které tam leží už pěkně dlouho a s obavami kolem nich chodím. Zase a opět jsem takový malý poseroutka a měla strach je vyzkoušet. No, co na to říct. Existuje něco snazšího? Něco, čeho bych se musela obávat ještě méně než této činnosti? Ne. Zase měl strach jen velké oči.

 No jooo, jsou tam drobky, přiznávám :-D